Fyzici chtějí nahrát srážku černých děr

Zdroj: Oficiální zdroj

Tři vesmírné lodě, každá od sebe vzdálená 4,8 milionu kilometrů, mají nahrát srážku černých děr a dalších hmotných objektů v kosmu.

Fyzici by tak jednou provždy potvrdili, nebo vyvrátili platnost Einsteinovy teorii obecné relativity.

Vědci doufají, že jim ambiciózní mise pomůže osvětlit záhadu takzvaných gravitačních vln. Einsteinova teorie obecné relativity totiž předpokládá, že srážka velkých objektů, například dvou černých děr, vyvolá v prostoročasu jakési "vrásky", takzvané gravitační vlny.

Fenomén předpověděl Albert Einstein ve své teorii obecné relativity. Nutno dodat, že se jeho myšlenka do dneška nedočkala reálného potvrzení.

Mise, kterou zaštiťují americká NASA a evropská ESA, využije tří vesmírných lodí ve formaci na orbitě kolem Slunce. Každé z plavidel ponese krychli s obsahem platiny.

Zdroj: NASA

Laserové paprsky vypálené z lodě na loď budou zjišťovat, jak se minutu od minuty mění vzdálenost jednotlivých krychlí mezi sebou. Podle Einsteina by jejich polohu měl ovlivňovat slabé gravitační vlny, které pocházejí ze změn odehrávajících se v hlubokém vesmíru.

"Změříme tak kosmické události s ultravysokou přesností. Laserové paprsky budou při experimentu odhalovat výchylky mezi platinovými kostkami s přesností 40 milióntin z milióntiny metru," upřesnil expert na gravitační vlny Ralph Cordey.

Panel mezinárodních expertů nyní navrhl detailní plán mise, která by měla nahlédnout pod pokličku okolního vesmíru.

"Gravitační vlny jsou vůbec posledním kouskem obecné teorie relativity, který čeká na potvrzení," uvedl fyzik Jim Hough z Glosgow Univerzity.

"Naneštěstí jsme zatím žádné nezachytili, protože jsou velmi slabé. Přesto nové experimenty slibují, že se nám je podaří nalézt," dodal Hough.

Zdroj: Oficiální zdroj

Pozemní experimenty na Zemi zatím gravitačních vlny neodhalily.

Fyzici do dneška potvrdili celou škálu předpovědí plynoucích z obecné teorie relativity. Například to, že gravitace ohýbá světlo, že gravitace plyne prostorem konstantní rychlostí, že čas je zakřivován gravitací i to, že se prostor a čas může ohýbat.

Vesmírný pokus k zachycení gravitačních vln nese jméno LISA (Laser Interferometer Space Antenn) podle zařízení, které k detekci používá velmi nízkých frekvencí. Jedná se o vůbec největší detektor, který kdy byl postaven.

Vědci už pracují na instrumentech pro projekt LISA, avšak nečekají, že by je mohli vyzkoušet dříve než v roce 2020.

Menší LISA na cestě

Už příští rok by měl být spuštěn menší čistě britský projekt LISA Pathfinder, který se bude snažit o něco podobného jako samotná LISA.

Pokud by se vědcům podařilo gravitační vlny zachytit, dozvěděli by se zase další informace o kosmu - a to i o těch nejvzdálenějších objektech, které zatím unikají pozorování.

"Mohli bychom se podívat i do nitra hynoucích hvězd," soudí vědkyně Sheila Rowan. "Černé díry jsou tak hmotné, že z nich neunikne žádná radiace," dodala Rowan s tím, že s gravitačními vlnami by to mělo být jinak.